Dlouhý víkend

18. červen 2017 | 19.21 |

Následující věta je mi drobet povědomá, takže jsem ji tu asi už použila, nicméně nyní se hodí víc než kdy jindy – Jak je krásné konečně dřepět doma na zadku... V posledních pár týdnech se událo několik zajímavých věcí: Metalfest, pracovní návštěva zahraničních přátel a další klasické pracovní křepčení.

Od Metalfestu uběhlo už docela dost dní, takže mé vzpomínky nejsou úplně svěží. Každopádně to stálo za to. Spolu s úplně úžasnou atmosférou, kterou lidi tvořili celý víkend, to opět byla akce, kterou jsem si opravdu užila. Je to s podivem, ale nejlepší kapely byly umístěné na neděli... a ani nebyly hlavními tahouny MF. Je fajn objevit pár nových adeptů na zařazení do playlistu. Mimoto, někteří dokážou na podiu dělat opravdu úctyhodnou show.

Odvrácená strana Metalfestu bylo to šílené horko. Lidé padali jako hrušky a asi nejvíc profitující stánek byl ten s balenou vodou v chladničce. Taky ty kurvy chtěly za půllitr asi 30 korun.

Když si vzpomenu na pár kapel, které mi uvízly v paměti:

Ensiferum – super, super, super. Znám je, a hlavně kvůli nim jsem na ten Metalfest šla. Hodně krát se mi stalo, že na živo mi kapely nesedly tolik, jako když jsem slyšela jejich hudbu ze sluchátek. U Ensiferum to neplatilo, byli skvělí.

Dr. Living Dead – velké překvapení neděle. Hodně dobrá muzika, a navíc jsou pořád ve fázi, kdy klidně přeskočí zábradlí a jdou hrát mezi lidi. Víc takových.

Korpiklaani – upřímně, ti mě mrzí. Jejich hudba je skvělá, jeden čas jsem neposlouchala nic jiného. Ale na živo se mi prostě nelíbí.

Avatar – očekávání modrých bytostí na podiu se mi nepotvrdilo. Byla to dobá show a jejich zpěvák umí s hlasem super kousky.

Exodus – hodně jsem se jich bála. Nakonec byli výborní, plus mají opravdu slušnou historii.

Septicflesh – zajímavé. A měli opravdu hovaďácký znak, nemám pro to lepší slovo.

Amaranthe – svého času se mi hrozně líbili. Tentokrát jsem při jejich vystoupení šla pryč.

Tím bych ukončila povídání o metalfestovém křepčení. Byla to sranda, věřím ve svou účast na dalším ročníku.

20170603

Velmi, velmi aktuální story – cesta za zahraničním síťováním. Nevím, jestli mám plivat oheň, nebo tu cestu velebit. Z pohledu síťařiny mi to opět dalo neuvěřitelně mnoho. Můžu si zapsat další záchrannou větu do příručky mladého a blbého síťaře:

Nepanikař! Hlavně VŽDYCKY pamatuj na základní principy fungování sítě.

Můj úkol, se kterým jsem tam po šéfovo boku jela, byl triviální a ještě odzkoušený. I tak jsem stejně pět minut před zahájením akce začala nehorázně panikařit a málem na switchi napáchala kritickou chybu. Druhá, mnohem větší panika přišla, když mě síť od switchů odřízla. Byl to chtěný a nevyvratitelný jev, nicméně mně to v mé blbosti vůbec nedošlo, a tak jsem s konzolovým kabelem a staženým zadkem šla zachraňovat situaci. Ta nezkušenost mě stojí hodně nervů. Druhá, víceméně neustále se potvrzující věta do příručky, zní tedy asi takhle:

Následné řešení problémů má přinejmenším dvojnásobnou časovou náročnost oproti samotné změně konfigurace.

Dosadila bych dovětek – čím víc lidí v tom jede, tím spíš se to nehorázně posere. Opět můžu obdivovat šéfa za jeho obrovskou schopnost věci ukočírovat. Ten chlap mě nepřestane fascinovat.

Trochu horší aspekt výpravy byla otázka stravování. Velké poučení pro příště, pokud ještě nějaké příště bude – chce to velký batoh a do něj dostatečné množství zásob pro přežití. Také bych mohla zmínit cestu, která byla bez nadsázky úmorná. Můžu si gratulovat, že mi nebyla svěřena úloha řidiče, protože to by byl můj poslední husarský kousek. Tím uzavírám cestovatelskou část.

Poslední týdny v práci jsou mé nejšťastnější. Můžu zasahovat do ASA Firewallu, můžu ho optimalizovat a můžu se mu věnovat. Z ASA se stává má kámoška, pro kterou se snažím vymyslet to nejlepší, co ze sebe konfiguračně dokážu vypotit. Ještě by se mi mohlo splnit jedno mé menší přáníčko a to takové, aby se firemní telefonie začala spravovat sama. Není to tak, že by mě VoIP nebavil, ale pořád ho nechápu, a tak mě pořád sere s ním pracovat.

P.S. V rámci mého projektu sebevzdělávání jsem se pět minut po dvanácté zaregistrovala na Internet a technologie 17. Nemám potvrzenou dovolenou, nemám potvrzené zaplacení, nemám jistý způsob dopravy. Zase jedu něco na blind.

20170611

Víkendová akce na náměstí. Myslím, že neexistuje čas, kdy by se u nás nic nedělo.

eN

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře

RE: Dlouhý víkend hroznetajne 18. 06. 2017 - 21:36
RE: Dlouhý víkend zlomenymec 19. 06. 2017 - 19:00